ERP systém je klíčovou podnikovou aplikací. Je to způsobeno jeho bezprostřední návazností na legislativní procesy, jakými jsou vedení účetnictví a dalších podnikových procesů z oblasti nákupu, zásobování nebo vedení skladů. ERP je v tomto směru nezastupitelnou a prakticky mandatorní aplikací v každém podniku; jeho neuralgickým bodem.

To způsobilo, že dodavatelé ERP se časem pasovali do role někoho, kdo je v rámci podnikových aplikací v každé organizaci středem Všehomíra. K svým základním aplikacím integrovali moduly jako controlling, projektové řízení, sledování životního cyklu výrobků a mnoho dalších. To vše dává jistě smysl. Jestliže firma vede ve svém ERP systému kompletní evidenci majetku, proč na něm rovnou neprovádět i opravy a plánování údržby? Otázkou zůstává, co vše ještě je a není ERP.

To se ale už ERP systémy začínali dostávat do ostré konkurence se specializovanými dodavateli konkrétních specializovaných řešení, tzv. the best of breed.

Samotný ERP systém většinou neřeší podstatnou část vlastního podnikání organizace, tzv. core business, kam například patří samotná výroba, účtování zákaznických poplatků distribučních energetických firem či telekomunikačních operátorů nebo správa lůžek a pokojů včetně sestavování jídelníčků pro nemocniční a hotelové komplexy. ERP je solidní aplikací pro pokrytí základních podnikových potřeb. Tam kde dodavatelé ERP začali řešit specifika konkrétního odvětví přes tzv. odvětvová řešení, většinou splakali nad výdělkem. Společně se svými zákazníky.

Na druhou stranu tyto podnikové aplikace začínají být poměrně obnošenou vestou, poplatnou době svého vzniku. Podnikneme proto krátký historický exkurs jejich dějinným vývojem.

Historie ERP

Historie ERP systémů spadá do šedesátých let minulého století a je bezprostředně spjatá s materiálovým plánováním výroby, dnes označovaným MRP I – Material Requirements Planning. U jejího zrodu stál Čechoameričan Dr. Joseph Orlicky, pracovník IBM, který tuto teorii představil po prvé roce 1960 a to na základě studia výrobních programů japonské Toyoty. O dvě dekády později, v roce 1981, tuto teorii rozšířil Oliver Wight na tzv. MRP II, neboli Manufacturing Resource Planning tím, že jí zasadil ještě hlouběji do výrobního procesu a integroval jí s činnostmi celého podniku.

Na úsvitu prvních podnikových aplikací stály americké společnosti M & D (Mc Cormack & Dodge) a MSA (Management Science America) kolem kterých se točí mnoho bizarních historek z drogových a sexuálních večírků. Robustní a těžkopádné aplikace sestávaly zejména z účetních – ne logistických modulů, a běžely na IBM střediskových počítačích. O jejich chod se staraly celé týmy programátorů. Firma M & D, která vytvořila první podnikovou aplikaci pracující v reálném čase byla později prodána společnosti Dun & Bradstreet Software.

Největší dodavatelé dnešních ERP systémů vznikaly v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století. V roce 1972 zakládá pět pracovníků IBM z německého Mainnheimu společnost SAP (Systemanalyse und Programmenentwicklung), o tři roky později bratři Lawsonové spolu s Johnem Cerullo ve svém bytě v Minneapollis zase Lawson Associates. V roce 1977 zakládá Larry Ellison Oracle Corporation a pánové Jack Thompson, Dan Gregory a Ed McVaney zase formují JD Edwards. Rok na to Jan Baan zakládá konzultační firmu FMBB pro poskytování finančních a administrativních služeb, kde provádí finanční výpočty pro své klienty na programovatelném kalkulátoru. Dave Duffield a Ken Morris založili Peoplesoft v Kalifornii v roce 1987.

V polovině devadesátých let byla softwarovým ERP balíkům hojně vyčítána přílišná orientace směrem do firmy a jejich absolutní slepota směrem ven. To bylo podnětem pro vývoj prvních CRM systémů, které se začali fokusovat na tržní dění kolem podniku. Zejména na zákazníky a obchodní partnery z pohledu plánování příštích prodejů, servisních a marketingových aktivit.

Důležitým milníkem ve vývoji ERP byly roky 2000 a 2005, kdy dochází k silné konsolidaci světových dodavatelů. Nejprve PeopleSoft spolkl JD Edwards, aby byla vzápětí sám pohlcen Oraclem, který se záhy ještě posilnil Siebelem v oblasti CRM. Microsoft v tomto období rovněž vstupuje do ERP arény a rozšiřuje své portfolio o systémy Great Plains, Axapta a Navision, dnes Microsoft Dynamics. Velmi nenápadné manévry v oblasti podnikových aplikací provedla i společnost Infor, která v tomto období převzala Baan, Mapics, Epiphany a další dodavatele.

Vzápětí došlo k dalšímu významnému předělu, kdy se dodavatelé ERP vybavily prvotřídními řešeními z řad špičkových výrobců Business Intelligence. SAP sáhl po Business Objects, Oracle po Hyperionu a IBM po Cognosu. Tím získaly ERP systémy na mnohem větší atraktivnosti pro vrcholové řízení firem zabývající se strategickým rozvojem a možností variantních predikcí.

Závěrem tohoto stručného historického přehledu lze konstatovat, že zůstává otázkou, co chystají takoví softwaroví giganti jakými jsou IBM a Google. Oběma v jejich produktovém portfoliu chybí ERP. Nechme se překvapit. Hovoříme o trhu, kde se momentálně utrácí přibližně 40 miliard dolarů ročně plus poplatky za další doplňkové služby.

Silná a slabá místa

Přínosy ERP pro chod podniku jsou nesporné. Jejich zavedením si organizace vyčistí svá data, nastaví a zprůhlední procesy, definuje zodpovědnosti a efektivní toky schvalovacích procesů. ERP systém automatizuje chod celého podniku. Základní devizou ERP je integrace dat a procesů za účelem jejich snadné dostupnosti a efektivního workflow přes celou organizaci. Neoddiskutovatelným přínosem ERP je rovněž zajištění včasných a akurátních provozních informací. ERP systémy, zejména díky svým CRM aplikacím, zlepšují komunikaci se zákazníky a obchodními partnery.

Bylo by však chybou dívat se na ERP jako na samospasitelné řešení, garanta konkurenční výhody podniku. ERP systémy si s sebou rovněž nesou znaky doby svého vzniku, tedy i několika dekád zpět. To se netýká pouze jejich koncepce, ale rovněž technologií, nad kterými jsou vystavěny.

ERP jsou transakční systémy natvrdo nastavené pro jistý, jasně definovaný proces, opakující se stále dokola, které nepřetržitě pořizují a evidují data nezbytná pro chod organizace. Tato data přicházejí z rutinních provozních transakcí typu vystavení nákupní objednávky, dodavatelské faktury, příjemky zboží a podobně.

Koho v rámci organizace zajímají tyto údaje nabízející pohled v podstatě do minulosti? Určitě střední management zodpovědný za provozní chod organizace. Vrcholové vedení firmy – vesměs jiná organizační úroveň podniku než uživatelé ERP a CRM systémů, však již nemusí zcela sdílet uspokojení z informací, které jsou z pohledu strategického řízení firmy nositeli poměrně malé přidané hodnoty. Stěží si lze představit úspěšného pilota F1, který vítězí díky perfektně zvládnuté technice dlouhých pohledů do zpětných zrcátek.

Dalším úzkým místem těchto systémů je jejich technologická podstata vycházející ze skutečnosti, že jde o systémy organizované nad databázemi. V dnešním světě sociálních sítí a datové exploze vůbec, kdy strukturovaná data spravovaná v databázích představují pouze kolem 15% a zbytek všech informací pochází z webových stránek, internetových diskuzních fór, e-mailů a mnoha dalších zdrojů, které lze souhrnně označit jako nestrukturovaná data.

Podnikové aplikace rozhodně nejsou levné a jejich zavedení je časově velmi náročné. Souvisí se změnou firemních procesů a přináší s sebou změny v organizaci, včetně změny podnikových procesů a zařazení pracovních rolí zaměstnanců.

To vše jsou úskalí, na které je potřebně brát zřetel při výběru ERP systému.

Co s procesy?

Zahraniční studie vypovídají o tom, že 25% firem dost podstatně přizpůsobuje ERP software svým potřebám. Naproti tomu přeš 28% necustomizuje zakoupený software vůbec a zcela se ztotožni s procesy obsaženými v ERP řešení. Jak je tomu u nás?

V tuzemsku se spíše víc ohýbá software podle přání zákazníků. Je dobré vést v patrnosti, že každá programová úprava sebou přináší do budoucna problémy, např. při přechodu na vyšší verze software. Vlastní programové úpravy jsou potenciálními fosiliemi, které tyto přechody ztěžují a komplikují. Zároveň se organizace stává více závislou na svém dodavateli.

Na druhou stranu, když budou všichni využívat jenom možnosti nabízené dodavatelem software, v čem bude spočívat jejich konkurenční výhoda před ostatními konkurenty? A jak známo – nejlepší praktiky, tzv. best practices – jsou pouze pro ty průměrné.

Softwarové licence a služby

Polovinu celkových tržeb u ERP gigantů jakými jsou SAP a Oracle tvoří udržovací poplatky za podporu software. Ty se dnes u obou dodavatelů vyšplhaly na ročních 22% celkové ceny licencí. Samotná podpora ze strany dodavatelů však často této ceně nezodpovídá, jak tvrdí uživatelé. Například lídr v oblasti ERP, německá společnost SAP ve své poslední výroční zprávě vykazuje příjmy plynoucí ze softwarové podpory na 5.285 miliardy euro, což představuje nárůst 15 procent. Do vlastního výzkumu a vývoje investovali v SAP v loňském roce 1.59 miliardy euro – o 2% méně než v roce předchozím. Je tedy evidentní, že pouze necelá třetina z příjmů za podporu software se vrací do vývoje vlastních produktů.

V dnešní době cloud computingu čím dál víc tlačí na pilu dodavatelé jako Salesforce.com a NetSuite, kteří tradiční licenční model (on premise model) nahradili modelem odběru softwarových služeb (on-demand model) SaaS (software as a service). V tomto obchodním modelu, jak je patrné z tabulky, odpadá zákazníkovi celá řada nákladů.

U SaaS modelu platí zákazník jenom za to, co skutečně používá. Navíc nemusí čekat dlouhé měsíce na to, zda se mu povede implementace zakoupeného řešení. Stejně tak i platby za skutečný počet uživatelů se mohou zdát opravdu nízké. Je dobré si ale dát pozor na další extra poplatky u dalších rozšíření funkcionality, konfiguračních služeb nebo překročení limitů kapacity pamětí.

Co je také jednoduchým a rychlým SaaS konfiguracím ERP a CRM řešení i přes jejich snadné zaklikávání v nabídkových menu jejich dodavatelů poměrně vyčítáno je skutečnost, která u těchto postupů svádí ke zkratkovitému myšlení bez snahy o dlouhodobější koncepci pro danou problematiku. Absence IT experta u těchto činností může například způsobit integrační problémy v rámci firemní architektury.

Přes všechny tyto úskalí model SaaS pokračuje ve svém vítězném pochodu. V letošním roce lze očekávat, že se počty nových zákazníků SaaS vyrovnají počtům implementací ERP a CRM realizovaných standardním licenčním způsobem.

Úsvit nové éry

Současná doba softwarových technologií, ERP systémy nevyjímaje, v sobě nese významný zárodek změny. Je to znát na dramatickém vývoji technologií souvisejících s rozvojem platformy Web 2.0, který je provázen zcela novými obchodními modely. Zdá se, že dnešní softwaroví giganti se těmto změnám nechtějí nebo již nemohou přizpůsobit. To jistě neznamená, že by snad v příštích dvou letech mělo dojít ve světě ERP k nějakému velkému třesku. Nicméně lze očekávat, že oblaka cloud computingu sebou určitě přinesou zásadní proměnu stávajícího prostředí informačních technologií. A tento vývoj by z pohledu příštích pěti let mohl být už velmi zajímavým.

(napsáno pro Hospodářské Noviny, kde byl článek publikován 4. května 2010)

Více informací naleznete například zde:

http://finance.yahoo.com/news/SAP-buying-Sybase-for-58B-as-apf-2844160465.html?x=0&.v=6

http://news.cnet.com/8301-13860_3-20004848-56.html

Profilový článek o ERP z HN publikovaný 4. května.

Pro ty, co nemají k článku přístup doporučujeme článek Alfa samec ERP.

Kam spěje současné BI? Čtěte v ICT Revue z 6. dubna 2010.

Začněme však Javou, to je dnes bezesporu svět Oracle. Operační systém? Firma má dnes k dispozici jeden z těch nejlepších – Sun Solaris. A co databáze? To je přece domácí stříbro, zde je k mání vlastní relační DB engine Oracle 11g a rovněž jednoduchá a velmi populární MySQL.

Jak vypadá nabídka pro middleware vrstvu? Naprosto skvěle. Díky BEA akvizici nabízí dnes Oracle to nejlepší, co je na trhu – Oracle WebLogic Suite.

Aplikace – chcete PeopleSoft, JD Edwards, Oracle Business Suite, Siebel nebo Hyperion? A tak by šlo pokračovat až do nekonečna.

Chtělo by to ale celé nějak zastřešit. Kdo však dnes ještě věří projektu Fusion? Oracle má v tomto směru zpoždění a Ellison vyhazuje jednoho Fusion produktového manažera za druhým. Považte, kdysi tak inovativní PeopleSoft se za čtyři roky pod vedením Oracle posunul z verze 9.0 na verzi 9.1.

Prezident Oracle, Chuck Phillips, ale v svém nedávném vystoupení koncem dubna na prestižní akci CIO Advisory Board na Manhattanu sebejistě (sebestředně?) tvrdil, že to, co dnes manažer IT každé společnosti potřebuje – je jeden unifikovaný nástroj k řízení celopodnikového IT. Udržovat všechny vazby napříč IT infrastrukturou je příliš nákladné a riskantní, řekl Phillips. Následně zdůraznil, že zvlášť dnes v období ekonomické krize je potřebné začít přemýšlet jinak a uvědomit si, že celé odvětví se čím dál víc standardizuje.

„Skutečně potřebujete 18 dodavatelů a dva tisíce různých konfigurací, aby jste byli konkurence-schopní? Jistě ne, musíte to vše redukovat. My jsme už uživatele přesvědčili, že to umíme dělat jinak a dnes již celé IT odvětví jde touto cestou. Můžeme akcelerovat konsolidaci vašeho IT přes standardizaci a sjednocení celé informační infrastruktury ve vaší organizaci. Nejde o nic jiného, než o jednotnou technologickou platformu podobnou iPodu pro podnikovou infrastrukturu.“

„A pak zde máme lidi, kteří si v rámci své organizace stavějí vlastní privátní clouds (private clouds) místo toho, aby vše svěřili nám, budují si svá vlastní expertní centra. My jsme ale z IT branže, umíme vše lépe a efektivněji než vy. Dokud tady to nepochopíte, budete neustále utrácet 80 procent svých rozpočtů na záplatovávání děr ve své infrastruktuře.“

„Proč platíte tolik peněz za údržbu celé infrastruktury? Protože řešíte spousty parciálních problémů vaší komplexní infrastruktury izolovaně.“

Dále Phillips všem zůčastněným vysvětlil, že za svých 22 procent roční podpory dostávají od Oracle skvělou protihodnotu. Jde o dlouhodobou investici zákazníka do své budoucnosti.

„Neděláme to jako SAP, který bere přehnaně velké peníze za softwarové licence a následně účtuje nižší servisní poplatky. Cena našich licencí je menší. My jsme ještě s nikým nepodepsali smlouvu na podnikovou aplikaci, která by přesáhla hodnotu sto milionů dolarů.“

Ve skutečnosti servisní poplatky Oracle a SAP činí stejných 22% ceny softwarových licencí. Rozdíl je v tom, že u Oracle se platí 22% z ceníkové ceny, kdežto u SAP je to 22% z prodejní ceny licencí, tedy po slevě. U Oracle může zákazník obdržet velkou slevu na zakoupení licencí, ale servisní poplatky pak následně platí z původní nezlevněné ceny dle současného ceníku.

Oracle a stejně tak i SAP svorně tvrdí, že částky ze servisních poplatků jdou zpátky do výzkumu a vývoje nových produktů. Kdyby tomu ale tak mělo být, tak je zde menší rozpor. SAP v loňském roce přiznal příjmy ze softwarové podpory v hodnotě 5,3 miliardy euro, ale do výzkumu a vývoje šlo pouze 1,6 miliardy, což představuje třicet procent. U Oracle šly vloni 2,8 miliardy dolarů do vývoje – z částky 11,8 miliardy za podporu, což dělá necelých 24 procent z udržovacích poplatků.

Někdy i Big Mac může být pěkný nářez.

Součástí nového systému bylo i řešení řízení vlastní výroby elektroniky. Modul Výroba začala společnost implementovat v krátkém časovém posunu po zavedení informačního systému třídy BYZNYS do oblasti ekonomiky.

Úvodní analýza proběhla s ohledem na specifické požadavky – společnost ELO+ zpracovává ve vlastním výrobním procesu jak materiál nakoupený, tak materiál dodaný zákazníkem. Společnost měla částečně zpracované technologické postupy a kusovníkové rozpady v elektronické podobě. Pro využití těchto informací v novém systému byl vytvořen uživatelský formulář, který slouží k importům dat. Po natažení již existujících dat do nové struktury se provádějí úpravy výrobních operací a doplnění kusovníkových rozpadů materiálu zákazníka.

Systém dále umožňuje jednoduše zakládat a uchovávat různé varianty výroby jednoho výrobku, což byl jeden z požadavků firmy ELO+, spol. s r.o. Dále probíhá schvalování technologických postupů, zakládání a sledování výrobních zakázek. Pro zadávání výrobních hlášení se využívají výrobní terminály vybavené čtečkami čárových kódů. Řešení všech požadavků bylo následně úspěšně realizováno a během testování doplněno o drobná vylepšení funkcionalit.

Společnost ELO+ se sídlem v Písku je jedním z předních výrobců elektroniky na zakázku v České republice. Specializuje se na výrobu malých až středně velkých výrobních sérií v osazování DPS (PCB). Osazuje jednak součástky s drátovými vývody technologií THT (through-hole technology), tak i součástky na povrch technologií SMT (surface mount technology). Strojové osazování SMD provádí automaty na principu „uchop a polož“. Na přání zákazníka výrobky otestuje na dodaném testovacím zařízení.

Společnost FUGASOFT, byla založena roku 1991 a od roku 2001 ve spolupráci se společností J.K.R. spol. s r.o, vyvíjí a komplexně implementuje včetně dodávky HW vysoce spolehlivý typový modul Výroba plně integrovaný do ERP třídy BYZNYS® . Mimo již tradiční oblast strojírenské a elektrotechnické výroby byly realizovány instalace ve firmách v oblasti stavebnictví, slévárenství, dřevovýroby.

Vzhledem k rozsahu a specifikům činností, které výrobu piva provázejí, je zde systém implementován v poměrně velkém rozsahu. Management a zaměstnanci společnosti Primátor ke své práci využívají, či brzy budou využívat, kromě jádra systému s podporou Workflow a EDM konkrétně tyto moduly systému Helios Green:

* Účetnictví

* Faktury přijaté

* Faktury vydané

* Pokladna

* Banka

* Majetek

* Sklad – nákup a prodej

* Doprava

* CRM

* Smlouvy

* Mzdy

* Personalistika

* Odpis pohledávek

* Mana žerské vyhodnocování

* Rozvrhování pomocí ukazatelů

* Finanční controlling základ

* Controlling prodeje

* Controlling skladů a výroby

Ve společnosti primátor je možnost využití pro celkem dvacet konkurenčních uživatelů.

„Od ledna, kdy máme možnost využívat v naší společnosti komplexní informační systém, pociťujeme nezanedbatelné zjednodušení a zpřehlednění práce, zejména té, která je spojena s tokem informací, ať už uvnitř firmy nebo v dodavatelsko-odběratelské komunikaci. Už si nedovedeme představit, že bychom se bez tohoto informačního systému mohli obejít,“ říká ing. David Kašpar, finanční ředitel společnosti.

Primátor

Práva na vaření piva vlastnili náchodští měšťané již od středověku, ovšem pivo v té době vařili ve svých domovech. Městský pivovar zde vznikl koncem 19. století. Oblíbenost náchodského piva stále stoupala, a tak v letech 1925 – 1930 došlo k rozšíření provozu pivovaru a v roce 1935 se začala používat chráněná značka Náchodský Primátor, předchůdce současné známky PRIMÁTOR®. Po druhé světové válce bylo přikročeno k větším investicím – zakoupení stáčecí linky na lahvové pivo, pořízení chladicího zařízení, rozšíření sladovny a zavedení parovodu k výrobě piva a sušení sladu. V roce 2006 byl pivovar rekonstruován. Dnes je po rozsáhlých rekonstrukcích a svým vybavením patří technologicky mezi nejmodernější pivovary naší republiky. Pivo se zde vaří klasickou, staletími prověřenou, technologií charakteristickou pro české pivo. Od října 2007 dodává pivovar svým zákazníkům lahvové pivo PRIMÁTOR s novými etiketami, přičemž bylo v podstatě zachováno původní základní barevné ladění jednotlivých piv a některé základní a tradiční jednotící charakteristické prvky, jako historická pečeť a náchodský zámek.

Bližší informace lze nalézt na www.primator.cz

Systém Helios Orange zde v první etapě nahrazuje systémy, které společnost využívala dříve – zakázkový systém Evidence technických služeb, systém Vema, který zde pokrýval mzdy a personalistiku a ESO 9 IT, jehož prostřednictvím byla řešena ekonomika.

„Systém, který jsme do ledna 2010 provozovali, vykazoval všechny nectnosti heterogenního datového prostředí,“ konstatuje Jindřich Brožek, správce IT ve společnosti TESPRA. „Docházelo k duplicitě dat, objevovala se vzájemná různorodost dat a z toho plynoucí obtížné propojení systémů a dalšími vadami byly i nepřívětivé uživatelské prostředí a nedostatečná úroveň služeb technické podpory jednotlivých dodavatelů.“

V druhé polovině roku 2009 přistoupil proto management společnosti k vypsání poptávky na komplexní informační systém. Výběr probíhal po dobu čtyř měsíců a v jeho poslední etapě v září 2009 byl z několika nabídek vybrán systém Helios.

„Systém Helios Orange jsme začali implementovat v lednu 2010. V současné době jsme před ukončením implementace, neboť je plánována na duben letošního roku“ říká Jindřich Brožek a na otázku, co si od nového systému společnost zejména slibuje, odpovídá: „Uvítáme zejména integrovanou databázi, možnost uživatelského přizpůsobení, široké možnosti dalšího rozvoje systému a pochopitelně i dobrou kvalitu technické podpory.“

Od letošního dubna budou mít zaměstnanci společnosti TESPRA Hodonín možnost ke své práci využívat následující moduly: Styk se zákazníky, Obchod, Lidské zdroje, Ekonomika a finance, Manažerské vyhodnocování.

TESPRA Hodonín

Společnost TESPRA Hodonín, s.r.o. vznikla v roce 1997 transformací z rozpočtové organizace TS Města Hodonín. Poskytuje komplexní služby:

* oblast odpadového hospodářství (města, obce, podnikatelské subjekty)

* péče o veřejnou a soukromou zeleň

* veřejné a soukromé komunikace

* provoz sběrného dvora odpadů

* poradenství v oblasti odpadového hospodářství

Mezi významné zákazníky patří v první řadě Město Hodonín a dále 26 obcí hodonínského regionu. Společnost registruje téměř 400 smluvních podnikatelských subjektů.

Bližší informace lze nalézt na www.tespra-hodonin.cz

V rámci implementace, jejíž zahájení se plánuje na polovinu letošního roku, se řeší zejména:

* výroba,

* prodejní management, včetně CRM,

* lidské zdroje,

* finanční řízení (majetek, finance a daně)

* manažerské řízení a

* workflow.

Společnost Linaplast s.r.o., která působí na trhu téměř 20 let, se rozhodla, že si plánování a řízení výroby ulehčí novým informačním systémem. „IS KARAT splňuje všechny naše požadavky,“ řekl Jakub Věk, finanční ředitel společnosti Linaplast s.r.o., a dodal:

„Existují dvě hlavní skupiny důvodů pro implementaci nového informačního systému: 1. nevyhovující nastavení a výstupy stávajícího řešení – nekompaktní architektura IS, off-line systémy a databáze mimo hlavní ERP, absence analytických nástrojů a 2. nová rozvojová a obchodní strategie společnosti – změny v portfoliu zákazníků, pořízení nových technologií a technologických celků a s nimi souvisejících procesů. Potřebujeme jednak restrukturalizovat, a tedy zefektivnit stávající firemní procesy, abychom byli schopni flexibilně reagovat na měnící se hospodářské podmínky; dále potřebujeme společnost nastavit na proces kontinuální restrukturalizace, resp. kontinuálního zefektivňování firemních procesů tak, abychom jednou dosaženou flexibilitu byli schopni udržet; a v neposlední řadě potřebujeme současně integrovat do stávající struktury procesů procesy nové s tím, jak dále rozšiřujeme vlastní výrobní možnosti. ERP KARAT nás přesvědčil svou funkčností, přizpůsobivostí, technickou vyspělostí a bohatými zkušenostmi v oblasti výroby. Očekáváme, že ERP KARAT nám poskytne pevné základy, v jejichž rámci můžeme realizovat svou rozvojovou a obchodní strategii.“

Smlouva o předimplementační analýze, která v těchto dnech probíhá, byla podepsána začátkem března. „Díky důkladné předimplementační analýze zjistíme specifické potřeby a požadavky našeho zákazníka a můžeme mu „ušít řešení na míru,“ řekl Ing. Michal Ladýř, Senior Consultant společnosti KARAT Software a.s. a vedoucí projektu.

Problematika plastikáren není pro KARAT nová. Již několik let pomáhá systém KARAT řídit výrobu jednomu z největších tuzemských výrobců hraček, firmě BENEŠ a LÁT, a.s. (viz www.vista.cz), která mj. v roce 2007 získala ocenění Firma roku ČR a v roce 2008 Národní cenu kvality, což je nejvyšší ocenění, které organizace může získat v managementu kvality a je vysoce ceněno hlavně na mezinárodních trzích.

Společnost Linaplast s.r.o. byla založena v roce 1991. Z důvodu rozšiřování výroby a zajištění nových výrobních kapacit byla v roce 1996 postavena nová lisovna plastů. V roce 2004 byly výrobní kapacity opět rozšířeny. V roce 2009 vystavěla společnost výzkumné a vývojové centrum, takže nyní pokrývá 5 výrobních stadií, a nabízí tak komplexní služby od nápadu přes zkoušky po sériovou výrobu funkčních celků: výzkum a vývoj, konstrukce, nástrojářská výroba, lisování plastových komponent, finální montáž funkčních celků. Společnost LINAPLAST má k aktuálnímu datu 101 zaměstnanců. Více na www.linaplast.cz

APIS (Altec Productive Intelligence System) je integrovaná flexibilní sada aplikací pro podporu řízení průmyslové výroby, využívající prvky Business Intelligence. Dokáže jednoduše sledovat výkonnost podniku, vytvářet podnikové analýzy, přehledy o provozu, zakázkách, vytížení kapacit a úrovni využití zdrojů, nákladech a podobně. Jedná se o vysoce škálovatelné řešení, které je možné využít jak pro malá či pilotní řešení, tak i pro rozsáhlé systémy s mnoha stovkami či tisíci uživateli. Řešení vyvinula společnost Altec, která je významným implementačním partnerem IFS v České republice.

„Velkou výhodou řešení APIS je rychlost zavedení, konkurenční cena, intuitivní ovládání a uživatelsky přívětivé prostředí. Tvorba výstupů nevyžaduje nutně znalosti kódování, jazyka SQL nebo jiné technické znalosti,“ uvedl František Čulík, ředitel společnosti Altec. „Zákazníci jistě ocení i to, že výstupní informace APIS jsou dostupné oprávněnému uživateli prakticky kdekoli, kde se může připojit k internetu, svému inteligentnímu mobilnímu telefonu nebo PDA,“ dodal.

Řešení umožňuje efektivně a účelně získávat a využívat data z IFS Aplikací, ale i dalších primárních informačních systémů a prezentovat je ve formě panelů a reportů, které si každý uživatel snadno přizpůsobí podle svých potřeb a vkusu. Práce s reporty je stejně snadná, jako brouzdání po internetu a mnohem snadnější než v tabulkovém procesoru MS Excel.

APIS navíc minimalizuje zatěžování primárního informačního systému. Data jsou totiž čerpána z databáze ERP systému v určitých intervalech (denně, měsíčně…), a to v takové době, kdy je primární systém minimálně využíván uživateli. Datové pumpy jsou optimalizovány tak, že čerpají jen nová a změněná data, a tím dále minimalizují nároky na primární systém. Data využívaná pro výstupy jsou uložena v datovém skladu v agregované podobě, a pokud uživatel spustí konkrétní report, jsou informace dostupné prakticky okamžitě, aniž by bylo nutno je složitými výpočty získávat z primárního systému.

„APIS logicky doplňuje naše ERP řešení IFS Aplikace o moderní nástroje pro podporu rozhodování v oblasti řízení výroby, ale také obchodu, marketingu či financí. Partnerství společností IFS Czech a Altec se tímto krokem ještě více prohlubuje a přináší zákazníkům využívajícím IFS Aplikace opravdovou přidanou hodnotu,“ uvedl Zdeněk Fous, ředitel společnosti IFS Czech.

Společnost Altec získala v roce 2009 na vývoj řešení APIS dotaci z projektu ICT a strategické služby. APIS byl ještě v závěru roku 2009 nasazen u prvních šesti zákazníků.

„Výběrem systému APIS jsme určitě učinili správné rozhodnutí. Nasazení standardních modulů proběhlo rychle a bez komplikací, v současnosti dokončuje společnost ALTEC dle našeho zadání další specifická řešení pro podporu našich rozhodovacích procesů,“ uvedl Bronislav Válek, finanční ředitel společnosti Austin Detonator a dodal: „Za velkou výhodu systému APIS považuji jeho flexibilitu a dále kvalitní integraci s naším ERP systémem IFS Aplikace, díky níž nám APIS umožňuje informace z databáze IFS mnohem lépe a efektivněji využít.“