Alfa samec ERP

ERP systém je klíčovou podnikovou aplikací. Je to způsobeno jeho bezprostřední návazností na legislativní procesy, jakými jsou vedení účetnictví a dalších podnikových procesů z oblasti nákupu, zásobování nebo vedení skladů. ERP je v tomto směru nezastupitelnou a prakticky mandatorní aplikací v každém podniku; jeho neuralgickým bodem.

To způsobilo, že dodavatelé ERP se časem pasovali do role někoho, kdo je v rámci podnikových aplikací v každé organizaci středem Všehomíra. K svým základním aplikacím integrovali moduly jako controlling, projektové řízení, sledování životního cyklu výrobků a mnoho dalších. To vše dává jistě smysl. Jestliže firma vede ve svém ERP systému kompletní evidenci majetku, proč na něm rovnou neprovádět i opravy a plánování údržby? Otázkou zůstává, co vše ještě je a není ERP.

To se ale už ERP systémy začínali dostávat do ostré konkurence se specializovanými dodavateli konkrétních specializovaných řešení, tzv. the best of breed.

Samotný ERP systém většinou neřeší podstatnou část vlastního podnikání organizace, tzv. core business, kam například patří samotná výroba, účtování zákaznických poplatků distribučních energetických firem či telekomunikačních operátorů nebo správa lůžek a pokojů včetně sestavování jídelníčků pro nemocniční a hotelové komplexy. ERP je solidní aplikací pro pokrytí základních podnikových potřeb. Tam kde dodavatelé ERP začali řešit specifika konkrétního odvětví přes tzv. odvětvová řešení, většinou splakali nad výdělkem. Společně se svými zákazníky.

Na druhou stranu tyto podnikové aplikace začínají být poměrně obnošenou vestou, poplatnou době svého vzniku. Podnikneme proto krátký historický exkurs jejich dějinným vývojem.

Historie ERP

Historie ERP systémů spadá do šedesátých let minulého století a je bezprostředně spjatá s materiálovým plánováním výroby, dnes označovaným MRP I – Material Requirements Planning. U jejího zrodu stál Čechoameričan Dr. Joseph Orlicky, pracovník IBM, který tuto teorii představil po prvé roce 1960 a to na základě studia výrobních programů japonské Toyoty. O dvě dekády později, v roce 1981, tuto teorii rozšířil Oliver Wight na tzv. MRP II, neboli Manufacturing Resource Planning tím, že jí zasadil ještě hlouběji do výrobního procesu a integroval jí s činnostmi celého podniku.

Na úsvitu prvních podnikových aplikací stály americké společnosti M & D (Mc Cormack & Dodge) a MSA (Management Science America) kolem kterých se točí mnoho bizarních historek z drogových a sexuálních večírků. Robustní a těžkopádné aplikace sestávaly zejména z účetních – ne logistických modulů, a běžely na IBM střediskových počítačích. O jejich chod se staraly celé týmy programátorů. Firma M & D, která vytvořila první podnikovou aplikaci pracující v reálném čase byla později prodána společnosti Dun & Bradstreet Software.

Největší dodavatelé dnešních ERP systémů vznikaly v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století. V roce 1972 zakládá pět pracovníků IBM z německého Mainnheimu společnost SAP (Systemanalyse und Programmenentwicklung), o tři roky později bratři Lawsonové spolu s Johnem Cerullo ve svém bytě v Minneapollis zase Lawson Associates. V roce 1977 zakládá Larry Ellison Oracle Corporation a pánové Jack Thompson, Dan Gregory a Ed McVaney zase formují JD Edwards. Rok na to Jan Baan zakládá konzultační firmu FMBB pro poskytování finančních a administrativních služeb, kde provádí finanční výpočty pro své klienty na programovatelném kalkulátoru. Dave Duffield a Ken Morris založili Peoplesoft v Kalifornii v roce 1987.

V polovině devadesátých let byla softwarovým ERP balíkům hojně vyčítána přílišná orientace směrem do firmy a jejich absolutní slepota směrem ven. To bylo podnětem pro vývoj prvních CRM systémů, které se začali fokusovat na tržní dění kolem podniku. Zejména na zákazníky a obchodní partnery z pohledu plánování příštích prodejů, servisních a marketingových aktivit.

Důležitým milníkem ve vývoji ERP byly roky 2000 a 2005, kdy dochází k silné konsolidaci světových dodavatelů. Nejprve PeopleSoft spolkl JD Edwards, aby byla vzápětí sám pohlcen Oraclem, který se záhy ještě posilnil Siebelem v oblasti CRM. Microsoft v tomto období rovněž vstupuje do ERP arény a rozšiřuje své portfolio o systémy Great Plains, Axapta a Navision, dnes Microsoft Dynamics. Velmi nenápadné manévry v oblasti podnikových aplikací provedla i společnost Infor, která v tomto období převzala Baan, Mapics, Epiphany a další dodavatele.

Vzápětí došlo k dalšímu významnému předělu, kdy se dodavatelé ERP vybavily prvotřídními řešeními z řad špičkových výrobců Business Intelligence. SAP sáhl po Business Objects, Oracle po Hyperionu a IBM po Cognosu. Tím získaly ERP systémy na mnohem větší atraktivnosti pro vrcholové řízení firem zabývající se strategickým rozvojem a možností variantních predikcí.

Závěrem tohoto stručného historického přehledu lze konstatovat, že zůstává otázkou, co chystají takoví softwaroví giganti jakými jsou IBM a Google. Oběma v jejich produktovém portfoliu chybí ERP. Nechme se překvapit. Hovoříme o trhu, kde se momentálně utrácí přibližně 40 miliard dolarů ročně plus poplatky za další doplňkové služby.

Silná a slabá místa

Přínosy ERP pro chod podniku jsou nesporné. Jejich zavedením si organizace vyčistí svá data, nastaví a zprůhlední procesy, definuje zodpovědnosti a efektivní toky schvalovacích procesů. ERP systém automatizuje chod celého podniku. Základní devizou ERP je integrace dat a procesů za účelem jejich snadné dostupnosti a efektivního workflow přes celou organizaci. Neoddiskutovatelným přínosem ERP je rovněž zajištění včasných a akurátních provozních informací. ERP systémy, zejména díky svým CRM aplikacím, zlepšují komunikaci se zákazníky a obchodními partnery.

Bylo by však chybou dívat se na ERP jako na samospasitelné řešení, garanta konkurenční výhody podniku. ERP systémy si s sebou rovněž nesou znaky doby svého vzniku, tedy i několika dekád zpět. To se netýká pouze jejich koncepce, ale rovněž technologií, nad kterými jsou vystavěny.

ERP jsou transakční systémy natvrdo nastavené pro jistý, jasně definovaný proces, opakující se stále dokola, které nepřetržitě pořizují a evidují data nezbytná pro chod organizace. Tato data přicházejí z rutinních provozních transakcí typu vystavení nákupní objednávky, dodavatelské faktury, příjemky zboží a podobně.

Koho v rámci organizace zajímají tyto údaje nabízející pohled v podstatě do minulosti? Určitě střední management zodpovědný za provozní chod organizace. Vrcholové vedení firmy – vesměs jiná organizační úroveň podniku než uživatelé ERP a CRM systémů, však již nemusí zcela sdílet uspokojení z informací, které jsou z pohledu strategického řízení firmy nositeli poměrně malé přidané hodnoty. Stěží si lze představit úspěšného pilota F1, který vítězí díky perfektně zvládnuté technice dlouhých pohledů do zpětných zrcátek.

Dalším úzkým místem těchto systémů je jejich technologická podstata vycházející ze skutečnosti, že jde o systémy organizované nad databázemi. V dnešním světě sociálních sítí a datové exploze vůbec, kdy strukturovaná data spravovaná v databázích představují pouze kolem 15% a zbytek všech informací pochází z webových stránek, internetových diskuzních fór, e-mailů a mnoha dalších zdrojů, které lze souhrnně označit jako nestrukturovaná data.

Podnikové aplikace rozhodně nejsou levné a jejich zavedení je časově velmi náročné. Souvisí se změnou firemních procesů a přináší s sebou změny v organizaci, včetně změny podnikových procesů a zařazení pracovních rolí zaměstnanců.

To vše jsou úskalí, na které je potřebně brát zřetel při výběru ERP systému.

Co s procesy?

Zahraniční studie vypovídají o tom, že 25% firem dost podstatně přizpůsobuje ERP software svým potřebám. Naproti tomu přeš 28% necustomizuje zakoupený software vůbec a zcela se ztotožni s procesy obsaženými v ERP řešení. Jak je tomu u nás?

V tuzemsku se spíše víc ohýbá software podle přání zákazníků. Je dobré vést v patrnosti, že každá programová úprava sebou přináší do budoucna problémy, např. při přechodu na vyšší verze software. Vlastní programové úpravy jsou potenciálními fosiliemi, které tyto přechody ztěžují a komplikují. Zároveň se organizace stává více závislou na svém dodavateli.

Na druhou stranu, když budou všichni využívat jenom možnosti nabízené dodavatelem software, v čem bude spočívat jejich konkurenční výhoda před ostatními konkurenty? A jak známo – nejlepší praktiky, tzv. best practices – jsou pouze pro ty průměrné.

Softwarové licence a služby

Polovinu celkových tržeb u ERP gigantů jakými jsou SAP a Oracle tvoří udržovací poplatky za podporu software. Ty se dnes u obou dodavatelů vyšplhaly na ročních 22% celkové ceny licencí. Samotná podpora ze strany dodavatelů však často této ceně nezodpovídá, jak tvrdí uživatelé. Například lídr v oblasti ERP, německá společnost SAP ve své poslední výroční zprávě vykazuje příjmy plynoucí ze softwarové podpory na 5.285 miliardy euro, což představuje nárůst 15 procent. Do vlastního výzkumu a vývoje investovali v SAP v loňském roce 1.59 miliardy euro – o 2% méně než v roce předchozím. Je tedy evidentní, že pouze necelá třetina z příjmů za podporu software se vrací do vývoje vlastních produktů.

V dnešní době cloud computingu čím dál víc tlačí na pilu dodavatelé jako Salesforce.com a NetSuite, kteří tradiční licenční model (on premise model) nahradili modelem odběru softwarových služeb (on-demand model) SaaS (software as a service). V tomto obchodním modelu, jak je patrné z tabulky, odpadá zákazníkovi celá řada nákladů.

U SaaS modelu platí zákazník jenom za to, co skutečně používá. Navíc nemusí čekat dlouhé měsíce na to, zda se mu povede implementace zakoupeného řešení. Stejně tak i platby za skutečný počet uživatelů se mohou zdát opravdu nízké. Je dobré si ale dát pozor na další extra poplatky u dalších rozšíření funkcionality, konfiguračních služeb nebo překročení limitů kapacity pamětí.

Co je také jednoduchým a rychlým SaaS konfiguracím ERP a CRM řešení i přes jejich snadné zaklikávání v nabídkových menu jejich dodavatelů poměrně vyčítáno je skutečnost, která u těchto postupů svádí ke zkratkovitému myšlení bez snahy o dlouhodobější koncepci pro danou problematiku. Absence IT experta u těchto činností může například způsobit integrační problémy v rámci firemní architektury.

Přes všechny tyto úskalí model SaaS pokračuje ve svém vítězném pochodu. V letošním roce lze očekávat, že se počty nových zákazníků SaaS vyrovnají počtům implementací ERP a CRM realizovaných standardním licenčním způsobem.

Úsvit nové éry

Současná doba softwarových technologií, ERP systémy nevyjímaje, v sobě nese významný zárodek změny. Je to znát na dramatickém vývoji technologií souvisejících s rozvojem platformy Web 2.0, který je provázen zcela novými obchodními modely. Zdá se, že dnešní softwaroví giganti se těmto změnám nechtějí nebo již nemohou přizpůsobit. To jistě neznamená, že by snad v příštích dvou letech mělo dojít ve světě ERP k nějakému velkému třesku. Nicméně lze očekávat, že oblaka cloud computingu sebou určitě přinesou zásadní proměnu stávajícího prostředí informačních technologií. A tento vývoj by z pohledu příštích pěti let mohl být už velmi zajímavým.

(napsáno pro Hospodářské Noviny, kde byl článek publikován 4. května 2010)